Co je dobré vědět a nad čím je dobré se zamyslet

K lásce se nemusíme nutit, ona vyrůstá z víry

(Anselm Grün)

Příkaz bratrské lásky se nám jeví jako něco, co je nad naše síly. Jak mohu milovat člověka, který mi je nesympatický, který ve mně probouzí negativní city? Nemohu přece své city znásilnit, nemohu být nepoctivý vůči sobě i vůči tomu druhému.

Vyjdeme-li z pojmu, že láska je proměna nově viditelné skutečnosti anebo dobré zacházení s tím, co vidíme jako dobré, pak nás láska nenutí, abychom potlačovali své negativní city a vůči všem nastavovali umělou blahosklonnou tvář. A přece se k jedné věci musíme nutit: abychom nově viděli druhého. Musíme udělat otazník nad svými předsudky a pokusit se podívat se na druhého jednou brýlemi víry a věřit v dobré jádro v něm.

K lásce se nemusíme nutit, ona vyrůstá z víry. Jen musíme své chování uvést v soulad s naším způsobem vidění. Jinak jsme v sobě rozpolceni. Nemusíme však v sobě konstruovat nějaké city lásky. Objevíme-li v druhém touhu po dobru, pak i v nás nabudou vrchu pozitivnější city. Láska k tomu druhému pak spočívá v tom, že při jednání s druhým bereme jeho touhu po dobru vážně, že v něm to dobré stále více podněcujeme, že přispějeme k tomu, aby v něm to dobré stále více přemáhalo všechno chorobné a nemocné, zlé a temné, tak aby se nakonec celý člověk stal dobrým. Milovat znamená dělat druhého dobrým, proměňovat jej v člověka lepšího a dokonalejšího.

Je-li víra poznání řešení druhého řádu, pak láska toto řešení provádí. Tak jako víra, tak i láska opouští rovinu, kde se odehrávají hry bez konce. Hra bez konce, to je série vítězství a porážek. Mnozí lidé spolu dovedou komunikovat jen na rovině vítězství a porážek. Buď jsem silnější nebo slabší nežli ten druhý, buď vítězím já, nebo on. Jeden musí vždy nutně prohrát. A přece to je hra bez konce. Protože prohraju-li jednou, pak bojuji jen proto, abych příště vyhrál. A když nemohu nad týmž partnerem vyhrát, hledám si jiného, kterého porazím. Protože nevydržím ustavičně prohrávat.

Láska opouští tuto rovinu vítězství a porážek, přenese se přes ni a jedná s druhým na vyšší rovině. Nevidí v něm konkurenta, nýbrž člověka, v němž je mnoho dobrého. Láska má zájem o to, posílit v druhém dobro, probudit v něm jeho možnosti a nechat ho žít. Nepotřebuje porážku druhého k tomu, aby uvěřila ve vlastní hodnotu a sílu. Kdo našel v sobě nebo spíše v Bohu svůj základ a svou hodnotu, ten může ponechat druhého, aby i on měl svou vlastní hodnotu.

Láska, která přiznává hodnoty bližního, je méně namáhavá než ustavičný tlak přemoci jej. Jakmile přeskočím rovinu "vítězství a porážek", zbavím se ustavičného boje za vlastní utvrzování. A náhle objevím mnoho pozitivnějších možností, jak s druhým jednat. Mohu se z jeho hodnoty těšit. To nejenom že nerozdrtí mou hodnotu, nýbrž naopak mi dá podíl na jeho bohatství. Je třeba jen mnoho fantazie, jak se přenést přes rovinu "porážka - vítězství" - a tak dosáhnout řešení druhého řádu.

V podstatě lásky
přece je dát se vést intuicí, vymýšlet fantazie plná řešení, objevovat nové cesty a možnosti. Láska činí člověka vynalézavým. Někdy je i trochu šílená. Ale její šílená řešení jsou lidštější než ta nekonečná hra na rovině "vítězství-porážka".

Často si lásku k lidem ztížíme tím, že si o ní děláme příliš vysoké ideály. To se týká našeho vztahu k bližnímu. Stále děláme předsevzetí druhého milovat. A pak jsme bezměrně zklamáni, že ten druhý zaujme zcela opačné stanovisko, že nám klade odpor anebo nás začne potírat.

Často zaměňujeme lásku s harmonií. Samozřejmě, že by to bylo tak krásné, kdyby všichni spolu žili ve vzájemném souladu. Ale přesně to je utopie. V naší touze po harmonii to bývají většinou ti druzí, kdo tuto harmonii narušují. A pak máme náhle problém, jak dále milovat toho, kdo kazí hru.

 

(z knihy "Proměňující moc víry" , vydal(o):  Karmelitánské nakladatelství )

(jen jsem zduraznil navíc některé pasáže...v textu ...,jinak to v originále není...Pavi)

Zobrazeno 1939×

Komentáře

Napsat komentář »

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona Nuvio