Mluvit pravdu neznamená…

(Gary Chapman )

Říkat vše, co víme. Pravdivost neznamená, že buď sami sebe nebo někoho jiného učiníme zcela průhledným. Kdybychom říkali vše, co víme, mohli bychom zničit pověst mnoha dobrých mužů a žen, kteří opustili své minulé špatné jednání a stali se upřímnými a přínosnými občany. Právě zde musíme uvažovat o všech rysech milujícího člověka. Láska nás vede k odpuštění a odmítá mluvit o něčem, co by poškodilo pověst druhého.

Mluvit o všem, co prožíváme. Emoce jsou naše nevyžádané reakce na události, s nimiž se setkáváme v průběhu dne. Jsme emocionální bytosti a naše emoce se snadno mění. Pokud s vámi někdo mluví hrubě, pravděpodobně budete mít negativní pocity. Pokud s vámi někdo mluví laskavě, vzbuzuje to ve vás pocity pozitivní. Informovat někoho každý den o všech svých negativních pocitech je nejen zbytečné, ale škodlivé. Mnohem lepší je uvědomit si, že negativní emoce jsou pro nás výzvou, abychom vztahu věnovali více pozornosti. Začnete-li s daným člověkem jednat a mluvit pozitivněji, je pravděpodobné, že i váš protějšek začne být vstřícnější, ať už jde o přítele, životního partnera či kolegu v práci. Když bude jednat příjemněji, vaše negativní emoce se vytratí.

Domnívat se, že máme právo mluvit bez lásky. Pokud dovolíte svým emocím, aby vás opanovaly, a pak dáte negativním emocím průchod pod pláštíkem upřímnosti, vyvoláte v mysli druhého člověka negativní emoce. Tyto negativní emoce se stanou překážkou svědčící o tom, že ve vztahu něco není v pořádku.

Vytahovat tajnosti druhých, protože je to pro nás výhodné. Pravdivé mluvení neznamená, že pro osobní zisk prozradíme konkurenci podnikatelské záměry vedení naší firmy nebo zradíme důvěru svého kolegy v práci, abychom se zalíbili nadřízenému. Tuto perspektivu pravdy případně vyjadřuje proslulý výrok Jeana Giraudouxe: „Tajemstvím úspěchu je upřímnost. Pokud ji dokážete předstírat, jste za vodou.“ Giraudoux nebyl ani první, ani poslední, kdo obětoval pravdu na oltář osobního úspěchu.

Ohrožovat spravedlnost. Říkat pravdu neznamená šířit informace, které by mohly někoho zbytečně ohrozit. Příkladem nám mohou být rodiny těch, kdo během druhé světové války skrývali Židy, aby je zachránili před deportací nacisty. Oscar Schindler, Raoul Wallenberg, Corrie ten Boom a Chiune Sugihara jsou jen někteří z mnohých, kdo riskovali své životy, aby zachránili druhé, a to i za cenu utajování pravdy. V malé holandské vesničce Nieuwlande se jednomyslně rozhodli, že v roce 1942 a 1943 každá rodina skryje jednu židovskou rodinu. Podařilo se jim zachránit tucty lidí, protože chránili jednak uprchlíky, jednak sebe navzájem. Skuteční muži a skutečné ženy nebudou mluvit o všem, co vědí, pokud by to bylo v rozporu se spravedlností.

Na toto vše je třeba pamatovat. Nic to ale nemění na skutečnosti, že pravdomluvnost je velice důležitá. Máme sice sklon pravdu překrucovat, nicméně hluboko v nitru dobře víme, že je rozdíl mezi pravdou a lží. Vzpomínám si na pětiletého chlapečka, který zvedl telefon a říkal, že maminka není doma. Pak se odmlčel a řekl: „Ona tady vlastně je, ale je ve vaně.“ Neustále bojujeme se svým falešným já, nicméně v jádru své bytosti toužíme, aby nás považovali za pravdomluvného člověka. Nevážíme si člověka, který se stále rozhoduje pro klam, a vážíme si každého, kdo je upřímný. Bez ohledu na to, jak se chováme právě teď, cosi hluboko v nás dobře ví, že lež ničí, kdežto láska buduje.

z knihy "Láska jako životní styl" , vydal(o):  Návrat domů , Publikováno na: www.víra.cz

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

PAVI:

Napadá mě, že kolikrát, se snažíme sdělit svému protějšku, všechno co víme, jen proto, abychom mu dokázali ,jak jsme k němu upřímní, ale co když ho to právě zraní? ... kčemu je potom taková pravda? Nebo je lepší mu to neříct? a dělat že se nic neděje? Ano je to těžké a někdy krutá pravda bolí... a stojí nám to za to?? Co když on ví o svých problémech a rozhodl se stím něco dělat? A má cenu to potom tvrdou pravdou vyhrocovat?

Mluvit v pravdě ano, ale je potřeba si dávat pozor jaké informace dalším lidem sdělujeme a s jakými city.. .Někteří to pochopí tak, ale jiní to mohou chapat úplně jinak..., sdělovat informace s velkou obezřetností, aby je jiní nemohli zneužít. Jistě vždyť si věříme .., ano , pro někoho je to normálí informace, ale pro někoho jiného jsou to cené informace na kterých on může něco vyvozovat...a dále se podle toho chovat.

Není to vždycky jednoduché sdělit vše.., ale je potřeba žít v Pravdě a Lásce a snaze i ostatní k tomu vést, a né vždycký  sdělíme všechno to co víme.., ...sdělíme to co ostatní nebude bolet...

...přeji Vám sdělujme si pravdu bez dalších problému a bolesti s naději ,že informace nás nepoškozují a posouvájí nás někam dále...

(Jen jsem rágoval na jistou situci, kterou jsem si prožil, ano ,jak se říka už nikdy více...)

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------