Mateřský komplex potlačuje sexualitu

Někteří muži ženami pohrdají. Rádi se jim smějí, častují je neslušnými vtipy. Za tímto navenek tvrdým postojem se však ukrývá problém ve formě příliš dominantní matky v dětství. V muži se vytvořil vztek utlačovaného, který nyní neobrací proti své matce, ale proti okolním ženám.

„Někteří muži se tak obtížně prosazují a tolik bojí, aby se nedostali pod nadvládu ženy, že se rozhodnou kontrolovat všechno, co se doma děje. Ze strachu, aby partnerka nezískala příliš velkou moc, se upnou na to, že ji ponižují a kritizují. Potřeba ovládat druhého nesvědčí o ničem jiném než o rozsáhlém nevědomém mateřském komplexu. Muž se pokouší zažehnávat vlivy ve své duši tím, že si podrobuje a zotročuje ženu, s níž žije. Když ji postaví naroveň pouhého předmětu, pomstí se za dětství prožité pod vlivem příliš dominantní matky. V symbolické rovině vypovídá jeho chování o dětství, kdy se cítil jako hračka v rukou své rozmarné matky.

Zdá se mi, že mužská zloba vůči ženám, ponižující vtipy a touha ovládat je svědčí o jediné skryté příčině – negativním mateřském komplexu vystupujícím z hlubin nevědomí a utlačujícím já, které si nikdy netrouflo se prosadit. Muž přenáší svou hořkost a bezmocnost na ženská bedra. Avšak to, co se zvnějšku jeví jako suverénní pohrdání ženskými hodnotami, je ve skutečnosti obranou malého zmateného chlapce, kterému se nedaří uchopit svůj život do vlastních rukou.

Povinná sexualita

Sexualita je jedním z hlavních způsobů lidského vyjadřování. Nejsme snad výsledkem dvou pohlavních buněk, které se spojí? Každé z vláken naší bytosti ti dýchá sexualitou a je iluzorní myslet si, že ji můžeme potlačit, aniž by si nenašla nějakou postranní cestu vyjádření.

V klasických rodinách nejenom neměl místo sexuální vztah mezi matkou a synem, což se rozumí samo sebou, ale nebyl tak ani prostor pro vzájemnou touhu s erotickým podtextem. O takových věcech se jednoduše vůbec nemluvilo. Tato strohá atmosféra se odrážela i v pohlavním životě manželské dvojice.

Většina mužů je proto přesvědčena, že ženy nemají žádné sexuální touhy. Může za to okolnost, že řada matek se péčí o kojence ocitá ve stavu jakéhosi nového panenství. Jako kdyby od okamžiku, kdy se matky zasvětí rodině, byli jedinými nositeli té odporné věci s názvem sex pouze otcové.

Předsudky vůči mužské sexualitě znevýhodňují muže v manželském životě. Na sexuálním poli si musí více než kde jinde hrát na hrdiny a být iniciativní. Většinou právě oni na sebe berou riziko odmítnutí nebo odmrštění partnerkou. Opakovaně zraněná sebeláska je naučila mlčet a jejich partnerky se nic nedozvědí.

Jako všude jinde chtějí i v ložnici muži předvést, jak jsou výkonní. Také zde vzniká atmosféra povinnosti, která jim brání být skutečně spolu s tím druhým. Pokud se však nenaučili uvolnit se a sdílet potěšení se svou partnerkou, oddávají se lásce špatně. Myslí si pak, že jsou jako v přesně načasovaném tanci povinni vracet každé laskání. Ve svém nitru stále zůstávají těmi hodnými chlapečky, kteří se znovu pokoušejí udělat radost mamince.

„Omlouvám se, ale vzrušuje mě, když se s tebou mazlím.“

Muži se někdy natolik stydí za svou sexualitu a sexuální touhy, že nakonec zaujímají ty nejpřekvapivější postoje. Když jsem při terapii mluvil se skupinou mužů o jejich milostném životě, jeden z nich se svěřil, že jeho hlavním problémem je, že příliš rychle dosahuje erekce. Myslel si, že to prozrazuje jeho sobeckou podstatu a vyjadřuje určitou formu pohrdání ženou. Zdálo se mu, že by se měl plně oddat službě své partnerce a zapomenout na vlastní potěšení.

Uvědomil jsem si, že se stejně jako další muži z terapeutické skupiny stydí za svůj vnitřní svět naplněný sexuálními fantaziemi. Působilo mu problémy brat si potěšení, když ho sám dával. Mazlil se s tělem své partnerky a zapomněl na vlastní radost, že se dotýká jednotlivých částí jejího těla a mazlí se s nimi. V jeho rodině byla sexualita popírána do té míry, že to nakonec zcela zablokovalo jeho reakci na sexuální podněty. Nevěřil tomu, že jeho vlastní vzrušení probouzí a stimuluje partnerku.“ (1)

Anatomie lásky

Publikace Anatomie lásky rozebírá vliv vztahů mezi rodiči a jejich dětmi na pozdější partnerské vztahy. Zaobírá se především těmi rodiči, které ovlivňují výběr potenciálního partnera, tedy vztahy otec – dcera, matka – syn. Dozvíte se, jaká citová zranění může otec dceři přivodit, a jaké důsledky z toho pro ni plynou pro budoucí život. Ve vztahu matka – syn je mnoho mužů velmi přínosná pasáž o hodném chlapci. G. Corneau psychologicky rozebírá vznik komplexu hodného chlapce, jeho projevy i důvody, proč většina žen nechce s hodným chlapcem nic mít. Dává také návod, jak se tohoto psychického problému zbavit. Kniha je vhodná pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více o podstatě lásky, pro ty, kteří mají problémy s tím, že jsou příliš hodní, a v neposlední řadě i pro budoucí rodiče, kteří chtějí vychovat své dítě bez psychických traumat.

Z Knihy:(1) CORNEAU Guy: Anatomie lásky. 3.Vyd.,Praha: Portál 2007. 248 s. ISBN 978-80-7367-254-6. s. 184 - 185